Skupinová výstava malířů narozených kolem roku 1970 je zaměřena na jejich tvorbu, ve které je hlavní důraz kladen na nadsázku a ironii, cit pro práci s kýčem a s temnými hlubinami strachu z neznámého. Každý z umělců používá zcela odlišné výtvarné prostředky.

Strakova klasická čínská tušová malba v nezvykle monumentálním měřítku je v ostrém kontrastu s ironickými tématy ryze evropského původu. Martin Eder si ve své tvorbě pohrává s pokleslým vkusem širokých vrstev a jeho díla jsou zpracovaná staromistrovskou šerosvitnou malbou akademického střihu.

Jonathan Meese se ve svých plastikách zaměřuje na skulptivní hru s odkazy na evropské sochařství napříč stoletími. Josef Bolf je známý jako autor technicky velmi náročných obrazů, ve kterých se zabývá temnými vrstvami nevědomí a infantilními vzpomínkami. Všem tvůrcům je společný pevný základ, kterým jsou dějiny evropské kultury.