Jak zkvalitnit vzděláním vysokých soukromých školách? Nejdou na tyto školy pouze lidé, kteří si chtějí pouze „zaplatit“ vysokoškolský diplom?

Lidovci v minulosti podpořili zákon, který umožnil vznik soukromých vysokých škol, ale nikdy jsme nepodpořili návrh, aby tyto školy byly finančně podporovány státem. Celkově kvalitu všech vysokých škol hlídá Akreditační komise. U nás je vysoká poptávka po vysokoškolském vzdělání a velká ochota lidí za to platit. To vše ale není špatné, pokud máme kontrolu kvality škol, což ale u nás není plně zajištěné.

Jakýsi tlak na kvalitu je také to, že většina soukromých škol poskytuje pouze bakalářské studium. To je důkaz, že zde existuje tlak na kvalitu soukromých vysokých škol. Kdyby soukromé školy měly státní dotaci, tak by je ke kvalitě nic nenutilo, ale jelikož si je studenti platí sami, tak si sami mohou na kvalitu své školy dohlédnout.

Ale co když jde studentům těchto škol pouze o „koupi“ titulu, nemyslíte, že ve srovnání s kvalitou studia a požadavky na studenty na veřejných vysokých školách a univerzitách je to problém? Co když si soukromá vysoká škola ponechá studenta, ačkoliv tento student nemá na to, aby zvládl podmínky studia, ale kvůli finančnímu přísunu peněz se ho škola nezbaví?

To sice ano, ale pouze v případě, že to škola má jako podnikatelský záměr a to krátkodobý. Velmi rychle se to totiž ukáže. Důležité také je, že veřejné vysoké školy nevybírají školné, takže nejsou konkurence schopné v motivačním směru. Školné chápu jen jako motivující prvek, který studenty nutí si hlídat, co jim za to škola vlastně dává.

I sebemenší školné je zkrátka motivující, a proto jsem pro zavedení omezeného školného na veřejných vysokých školách. Školné je totiž prvek, který zkvalitňuje studium a dává možnost vyrůst kvalitním vysokým školám.

Co si máme představit pod pojmem malé nebo omezené školné?

Myslím si, že omezené školné by mohlo být okolo osmi nebo deseti tisíc ročně. Ale to by byl strop, který by byl omezen rozhodnutím vládního nařízení.

Kdo by o výši školného podle Vás měl rozhodnout, byla by to ta určitá vysoká škola?

O výši školného, a jestli ho vlastně zavede, by rozhodovala vysoká škola. Má představa pak je, že 50 procent peněz, které škola vybere, by šlo na fondy a to buď prospěchový, nebo stipendijní. Studenti by pak byli motivováni k lepším výsledkům a děkan fakulty by samozřejmě mohl ze sociálních důvodů školné snížit.

Myslíte si, že po volbách, pokud se lidovci dostanou do vlády, bude reálné zavést školné? Školné se přeci nezavedlo ani v době ekonomického růstu, a teď když Česko čelí dopadům ekonomické krize, to bude ještě těžší?

My principiálně říkáme platit, ale je fakt, že krize je problém. Určitě nyní budeme sledovat sociální a ekonomickou situaci. Je pravda, že když se nám to v době konjunktury nepodařilo prosadit, tak to je nyní problém. Pokud má politická strana sociální cítění, tak to musí zvážit. Myslím, že nezaměstnanost bude jedním z kriterií, které to ovlivní. Proto nejdeme se školným jako se svojí programovou prioritou, to ne.

Říkala jste rovněž, že by měl existovat nějaký přísnější dohled na současnou kvalitu studia na vysokých školách. Jak si to představujete, nějakou instituci, zákon nebo jak?

Oblast kontroly kvality, kterou zajišťuje Akreditační komise, potřebuje řadu změn, to je bez debat. Mohly by se posuzovat širší celky, fakulty nebo oborové skupiny. Jde o to posílit zkrátka kontrolní formu Akreditační komise.