Přiznání odkladného účinku by fakticky znamenalo, že České dráhy by až do rozhodnutí soudu nemusely hradit pokutu, která jim byla rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže uložena.

„Soud však vykonatelnost jeho rozhodnutí neodložil, neboť dospěl k závěru, že i přes výši pokuty a i přes žalobcem tvrzenou a prokázanou ztrátu v jeho hospodaření nebude v přímém důsledku zaplacení pokuty jeho hospodaření kriticky vychýleno natolik, aby byla splněna podmínka nenahraditelné újmy,“ sdělil Raus s tím, že rozhodnutí soudu o nepřiznání odkladného účinku je účastníkům teprve doručováno.

České dráhy dostaly od ÚOHS pokutu ve výši 254 milionů za zneužití dominantního postavení na trhu v nákladní dopravě. Tuto výši stvrdil v polovině května svým druhostupňovým rozhodnutím tehdejší předseda ÚOHS Martin Pecina, původní pokuta z poloviny července 2008 byla ve výši 270 milionů korun. Rozhodnutí ÚOHS dráhy zažalovaly u Krajského soudu v Brně, pokutu však i přesto, že zatím nepadl verdikt, zaplatit musí.

České dráhy v období od 1. ledna 2004 do 30. listopadu 2007 podle ÚOHS uplatňovaly vůči svým odběratelům rozdílné ceny za služby železniční nákladní dopravy u přeprav se srovnatelnými parametry. Tímto způsobem znevýhodňovaly některé své odběratele, kterým byly stanoveny ceny, resp. marže podstatně vyšší než jiným zákazníkům. Výhodnější podmínky České dráhy poskytovaly především těm svým zákazníkům, jimž byla nabídnuta přeprava od konkurenčních firem. Konkurenti Českých drah podle ÚOHS přitom neměli možnost na takovou cenovou politiku adekvátně reagovat.

České dráhy dále podle úřadu v roce 2006 a části roku 2007 znemožnily společnostem SPEDIT-TRANS a ŠPED-TRANS Levice uzavírat smlouvy o zákaznickém tarifu, a získat tak slevu z veřejného ceníku. Dále stanovily povinnost skládat stoprocentní zálohy na jimi poskytované služby železniční nákladní dopravy. V konečném důsledku tak bylo těmto společnostem znemožněno, resp. výrazně ztíženo další působení na trhu.