"Volební účast od roku 1990 stabilně klesá. Výjimkou byly volby před třemi lety, kdy se do hlasovacích místností dostavilo více voličů. Letos bude účast nižší," řekl politolog Jan Kubáček. Letošní volby podle jeho názoru rozhodně nebudou o sympatiích anebo antipatiích k představitelům dvou nejsilnějších politických stran, jako tomu bylo právě v roce 2006. "Minulé volby do sněmovny byly atypické formou předvolební kampaně, která přitáhla k urnám více lidí. Šlo o personalizaci předvolebního klání a důraz se kladl na marketingové strategie," uvedl Kubáček. Podle něj jsou ale Češi po několika dalších volbách, které už Česko od roku 2006 zažilo, zvyklí a trochu znudění těmito strategiemi. "Letošní účast ve volbách bude podobná jako v roce 2002, myslím, že tak okolo 60 procent," odhadl politolog.

Klesající volební účast není problémem jen v Česku, ale je trendem západní Evropy a USA. "Pokud jí něco naruší, jako před třemi lety, tak to musí být opravdu něco mimořádného," uvedl politolog Petr Just. Podle jeho slov to v roce 2006 způsobila jak intenzivní personalizace předvolební kampaně, tak skutečnost, že média na tento způsob předvolebního boje přistoupila. "Letos budou volby o dopadech krize. Socialisté se krize chytí a budou z ní obviňovat pravici, ta se bude bránit, takže se tomuto tématu budou věnovat vlastně všechny strany," řekl.

Řada lidí podle Kubáčka v říjnu přijde k volbám ne kvůli lídrům politických stran, ale ze strachu, které pramení z dopadů celosvětové krize. "Voliči se půjdou vyjádřit k řešení dopadů krize, které jednotlivé strany nabízí," řekl Kubáček. Just si myslí, že volební účast se bude pohybovat na podobných číslech jako v roce 2006, tedy okolo 64 procent.

Volební účast klesá od roku 1990, kdy se Češi poprvé po pádu komunismu vydali k volebním urnám, aby si zvolili své zástupce ve Sněmovně lidu a Sněmovně národů Federálního shromáždění. K volbám tehdy přišlo 96,79 procenta voličů. O dva roky později tomu bylo ale již jen 85,08 procenta. První volby do Poslanecké sněmovny v roce 1996 měly rovněž vysokou účast, a to 76 procent. O dva roky později zájem Čechů, ovlivnit složení sněmovny klesl na 74 procent. V roce 2002 následoval velký propad, o volby projevilo zájem pouze 58 procent Čechů. Poslední sněmovní volby v roce 2006 ale přinesly zvýšený zájem, k urnám nakonec přišlo 64 procent obyvatel.