"Česko nemůže zasahovat do vztahu dvou suverénních států. I když jde o blízké přátele a zároveň také o partnery v Evropské unii, NATO a Visegrádské čtyřce. O to víc je naším zájmem co nejrychlejší zlepšení vztahů (Slovenska a Maďarska)," řekl Kohout v odpovědi na otázku, co by Česko mohlo udělat v zájmu smíření sporu mezi Slovenskou republikou a Maďarskem, který souvisí se slovenským jazykovým zákonem.

"Předpokládáme, že sporné otázky mezi Slovenskem a Maďarskem se podaří vyřešit v rámci obvyklém pro členské země unie. Domnívám se, že tyto rozpory a spory dostávají příliš velký prostor v médiích, nezřídka se řeší přes média, což je velmi škodlivé," dodal Kohout v rozhovoru, v němž mimo jiné vyjádřil nutnost spolupráce na úrovni členských zemí unie i Visegrádské čtyřky při potlačování extremismu a projevů nenávisti vůči Romům v České republice a v Maďarsku.

Kohout, který ve středu přijíždí na dvoudenní návštěvu Maďarska, se v Budapešti setká se svým protějškem Péterem Balázcem a zúčastní se také porady maďarských velvyslanců v Budapešti, na kterou byl maďarskou stranou pozván.

Kontroverzní slovenský jazykový zákon zavádí sankce za porušování pravidel spisovné slovenštiny. Dodržování pravidel spisovného jazyka bude od září roku 2009 kontrolovat slovenské ministerstvo kultury. Pokuty za jejich porušení mohou dosáhnout až 5000 eur (130 tisíc českých korun).

Podle zákona bude čeština nadále považovaná za "srozumitelný" jazyk. Češi tak budou moci komunikovat se slovenskými úřady ve svém rodném jazyce a úřady také budou muset přijímat dokumenty vydané v Česku. Čeština se také bude moci používat v televizi a v rozhlase.

Jinak ale veškerá veřejná oznámení budou muset být pouze ve slovenštině. Týká se to třeba nápisů v restauracích nebo obchodech. Obecní rozhlasy na národnostně smíšeném území budou muset podle nového zákona vysílat nejprve ve slovenštině a teprve pak v jazyce menšiny, tedy v maďarštině. Stejné pravidlo platí také pro plakáty a nápisy na památnících a pamětních tabulích.