Dosavadní praxe vypadá tak, že pacient, který má pocit, že po něm lékař žádal peníze za něco, co je hrazeno z veřejného pojištění, se sice může obrátit na rozhodčí soud, podmínkou ale je, že s tím souhlasí také druhá strana, tedy zdravotní pojišťovna, či lékařské zařízení, ve kterém se léčbě či ošetření podrobil. "Účast zástupce pojišťovny či zařízení, jehož lékař pacienta ošetřil či léčil, v rozhodčím sporu je v současné době dobrovolná," uvedl Plíšek, který je náměstkem ministryně zdravotnictví.

Návrh zákona, který by ministerstvo rádo předložilo poslancům, kteří vzejdou z říjnových předčasných voleb, přitom počítá s tím, že pokud se nespokojený pacient bude chtít obrátit na rozhodce, pojišťovna či zdravotnické zařízení to musí akceptovat a sporu se zúčastnit. Oproti klasickému rozhodčímu řízení však bude mít to, ve kterém se budou řešit spory pacientů o úhradu výdajů, jedno specifikum. "Pacient si bude moci sám vybrat ze seznamu rozhodců, který se bude jeho sporem zabývat. Pokud by s osobou zvoleného rozhodce nesouhlasila druhá strana sporu, vybral by rozhodce sám soud, v opačném případě by již nic nebránilo tomu, aby o věci rozhodl člověk, na jehož jméno ukázal pacient," objasnil Plíšek.

Spory pacientů by měl řešit Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, který má již dlouholetou praxi při rozhodování spotřebitelských sporů. Zkušenosti jeho soudců při řešení problémů spotřebitelů s nepoctivými obchodníky by tak měly být využity i při řešení úhradových sporů pacientů. Podobná by měla být i částka, kterou bude muset zaplatit člověk, který se kvůli výdajům za své ošetření či léčbu na rozhodce obrátí. Lidé, kteří se rozhodnou svůj spotřebitelský spor řešit v rozhodčím řízení, musí zaplatit 700 korun.

Pokud zákon hladce projde oběma komorami parlamentu a nebude s ním mít problémy ani prezident republiky, mohli by se první nespokojení pacienti na rozhodčí soud začít obracet v polovině příštího roku.