"Odposlechy jsou důležitým nástrojem v boji proti té nejzávažnější trestné činnosti, jako je drogová kriminalita, násilná trestná činnost či různé formy organizovaného zločinu. Zároveň ale představují citelný zásah do ústavně chráněných základních práv a svobod občanů. Proto jsem slíbil, že učiníme maximum, abychom zabránili nadužívání odposlechů, zavedli důslednou kontrolu, zamezili zneužívání a únikům osobních dat a informací z odposlechů a zvýšili individuální odpovědnost za nakládání s těmito informacemi," uvedl Langer.

Za minulý rok eviduje ministerstvo vnitra 4973 odposlechů. Je to o 10 procent méně než v roce 2007 a o 50 procent méně než v roce 2004. Langer si během svého působení na postu ministra vnitra vzal kromě jiného na mušku právě zneužívání odposlechů a upozornil, že v letech 1999 – 2004 docházelo k jejich enormnímu nárůstu. To bylo podle něj třeba změnit. Počet odposlechů tak již v roce 2007 nařídil omezit jen na skutečně potřebné případy, což vedlo k poklesu o 28 procent.

Podle tiskové mluvčí ministerstva vnitra Jany Malíkové bylo 96,5 procenta odposlechů v minulém roce nasazeno s příkazem soudce, 3,5 procenta pak se souhlasem odposlouchávané osoby.

41,5 procenta odposlechů bylo nasazeno vůči organizovaným skupinám zločinců. "Podle druhu trestné činnosti byly odposlechy nejčastěji využívány na trestné činy související s toxikománií (34,8 procenta), dále pak na násilné trestné činy (16,8 procenta, nejčastěji loupež, vražda, vydírání, obchodování s lidmi), krádeže (13,8 procenta, nejčastěji krádeže motorových vozidel) a trestné činy proti veřejnému zájmu (7,7 procenta, například zločinné spolčení, převaděčství, úplatkářství, zneužití pravomoci veřejného činitele)," doplnila Malíková.

V loňském roce bylo provedeno také 2740 úkonů sledování osob a věcí. To ve srovnání s rokem 2007 znamená mírný nárůst. 2473 úkonů bylo provedeno se souhlasem státního zástupce, 258 se souhlasem soudce a devět se souhlasem sledované osoby. 77 procent úkonů bylo podle Malíkové zaměřeno na osoby, 18 procent na věci a pět procent na prostor. 34 procent úkonů sledování bylo nasazeno vůči organizovaným skupinám pachatelů.

"Podle druhu trestné činnosti bylo sledování nejčastěji využíváno podobně jako u odposlechů v souvislosti s násilnou trestnou činností (23 procent), následovala toxikománie (20 procent), krádeže (17 procent), krádeže vloupáním (15 procent) a trestná činnost proti veřejnému zájmu (více než pět procent)," upřesnila Malíková.

Kriminalisté vyhodnotili více než 75 procent odposlechů jako efektivní pro trestní řízení. Stejně tak ve tři čtvrtině případů sledování osob a věcí je nepopiratelná efektivita pro trestní řízení.

Ke zvýšení průhlednosti odposlouchávání má podle Langera sloužit právě i každoroční analýza, kterou ministr vnitra předkládá vládě. "Cílem všech opatření, včetně pravidelné každoroční analýzy, je vrátit české veřejnosti důvěru v bezpečnostní a justiční systém a garantovat občanům jistotu, že jejich práva a svobody jsou a budou respektovány a chráněny," doplňuje tisková mluvčí ministerstva vnitra Jana Malíková.

Dále dokument podává rozbor současného stavu, včetně právní úpravy, podmínek použití odposlechů a ochraně informací. Dále analýza obsahuje statistické vyhodnocení. V něm jsou zpracovány informace o trestné činnosti, nasazování odposlechů a sledování osob a věcí.