Jak přitom v rozhovoru uvedl Ondřej Veselý z odboru komunikace ministerstva zemědělství, významnou změnou je mimo jiné nová definice takzvaného přirozeného koryta vodních toků. „Novela počítá s tím, že pokud například v průběhu povodní opustí řeka či potok původní koryto, nebude nutné uvádět koryto do původního stavu,“ konstatoval Veselý. Uvedená změna tak ponechává na samotné přírodě, kudy by měla trasa vodního toku přirozeně vést. „Ubírá to také práci správcům vodních toků,“ připomíná Veselý. Pokud přitom řeka změní koryto a nově poteče přes pozemky vlastníků, mohou o návrat do původního stavu požádat tito vlastníci. Mohou ale také požádat stát, aby takové pozemky vykoupil a stát by jim měl vyjít vstříc.

Novela kromě jiného začleňuje do národní legislativy evropskou směrnici o ochraně podzemních vod před znečištěním z roku 2006 a reaguje na výtky Bruselu k podobě plánů hlavních povodí. Ty přitom podle Veselého nejsou v rozporu s legislativou EU, budou ale „překlopeny“ na rozdíl od dosavadního stavu pouze do tří plánů povodí. Součástí novely má být i snížení administrativní zátěže, kterému ministerstvo zemědělství „přikládá velký význam“.

Novela reaguje na důsledky ekonomické krize. „S ohledem na hospodářskou krizi došlo k odložení uvažovaného posílení finančních zdrojů vodního hospodářství pro splnění nezbytných vodohospodářských potřeb ve veřejném zájmu na období dalších osmi až deseti let, aniž by docházelo k zatěžování státního rozpočtu a růstu jeho deficitu. Z novely zákona tak byly vyjmuty návrhy na zavedení nových poplatků včetně úprav výše stávajících poplatků,“ zdůraznil Veselý.