"Odposlechy jsou důležitým nástrojem v boji proti té nejzávažnější trestné činnosti, jako je drogová kriminalita, násilná trestná činnost či různé formy organizovaného zločinu. Zároveň ale představují citelný zásah do ústavně chráněných základních práv a svobod občanů. Proto jsem slíbil, že učiníme maximum, abychom zabránili nadužívání odposlechů, zavedli důslednou kontrolu, zamezili zneužívání a únikům osobních dat a informací z odposlechů a zvýšili individuální odpovědnost za nakládání s těmito informacemi," uvedl Langer.

Za minulý rok eviduje ministerstvo vnitra 4973 odposlechů. Je to o 10 procent méně než v roce 2007 a o 50 procent méně než v roce 2004. Langer si během svého působení na postu ministra vnitra vzal kromě jiného na mušku právě zneužívání odposlechů a upozornil, že v letech 1999 – 2004 docházelo k enormnímu nárůstu odposlechů. To bylo podle něj třeba změnit. Počet odposlechů tak již v roce 2007 nařídil omezit jen na skutečně potřebné případy, což vedlo k poklesu o 28 procent.

Podle tiskové mluvčí ministerstva vnitra Jany Malíkové bylo 96,5 procent odposlechů v minulém roce nasazeno s příkazem soudce, 3,5 procenta pak se souhlasem odposlouchávané osoby.

41,5 procenta odposlechů bylo nasazeno vůči organizovaným skupinám zločinců. "Podle druhu trestné činnosti byly odposlechy nejčastěji využívány na trestné činy související s toxikománií (34,8 %), dále pak na násilné trestné činy (16,8 %, nejčastěji loupež, vražda, vydírání, obchodování s lidmi), krádeže (13,8 %, nejčastěji krádeže motorových vozidel) a trestné činy proti veřejnému zájmu (7,7 %, například zločinné spolčení, převaděčství, úplatkářství, zneužití pravomoci veřejného činitele)," doplnila Malíková.

V loňském roce bylo provedeno také 2740 úkonů sledování osob a věcí. To ve srovnání s rokem 2007 znamená mírný nárůst. 2473 úkonů bylo provedeno se souhlasem státního zástupce, 258 se souhlasem soudce a 9 se souhlasem sledované osoby. 77 procent úkonů bylo podle Malíkové zaměřeno na osoby, 18 procent na věci a 5 procent na prostor. 34 procent úkonů sledování bylo nasazeno vůči organizovaným skupinám pachatelů.

"Podle druhu trestné činnosti bylo sledování nejčastěji využíváno podobně jako u odposlechů v souvislosti s násilnou trestnou činností (23 %), následovala toxikománie (20 %), krádeže (17 %), krádeže vloupáním (15 %) a trestná činnost proti veřejnému zájmu (více než 5 %)," upřesnila Malíková.

Kriminalisté vyhodnotili více než 75 procent odposlechů jako efektivní pro trestní řízení. Stejně tak ve tři čtvrtině případů sledování osob a věcí je nepopiratelná efektivita pro trestní řízení.

Ke zvýšení průhlednosti odposlouchávání má podle Langera sloužit právě i každoroční analýza, kterou ministr vnitra předkládá vládě. "Cílem všech opatření, včetně pravidelné každoroční analýzy, je vrátit české veřejnosti důvěru v bezpečnostní a justiční systém a garantovat občanům jistotu, že jejich práva a svobody jsou a budou respektovány a chráněny," doplňuje tisková mluvčí ministerstva vnitra Jana Malíková.

Dále dokument podává rozbor současného stavu, včetně právní úpravy, podmínek použití odposlechů a ochraně informací. Dále analýza obsahuje statistické vyhodnocení. V něm jsou zpracovány informace o trestné činnosti, nasazování odposlechů a sledování osob a věcí.