Rouček upozorňuje, že pokud nebude do konce října dokončena ratifikace Lisabonské smlouvy, bude nová Evropská komise jmenována podle starých pravidel, tedy podle smlouvy z Nice.

"Smlouva z Nice nám říká, že pokud počet členů Evropské unie dosáhne 27, nebude počet členů Evropské komise stejný jako počet členských zemí, ale bude nižší," vysvětlil Havel.

Podle Havla je nasnadě, že pokud by měla některá země přijít o svého eurokomisaře, bude to s největší pravděpodobností ta, která zablokovala ratifikaci Lisabonské smlouvy. Vzhledem k tomu, že na konci října již bude po irském referendu a že ratifikaci dokončí jak německý, tak polský prezident, bude mít Černého Petra v rukou Česká republika.

"Klíčová podmínka je, aby Česká republika měla svého eurokomisaře, a ten, kdo nyní ohrožuje tuto skutečnost, je ODS," dodal Sobotka.

Sobotka, Havel i Rouček se shodují, že nejvhodnějším kandidátem na českého eurokomisaře bude stávající eurokomisař Vladimír Špidla. Ačkoli Sobotka za kvalitního kandidáta považuje i ekonoma Jana Švejnara.

Špidlovou výhodou je podle Havla a Roučka zejména to, že je již na postu eurokomisaře zběhlý a svou funkci vykonával dobře. Pokud se stane předsedou Evropské komise znovu José Manuel Barroso, mohl by Špidlu jako známého, osvědčeného eurokomisaře jmenovat na post místopředsedy EK. Kromě toho podle Havla má Špidla jako jediný kandidát šance získat nějaké silnější, ne zcela marginální portfolio jako má nyní, čili oblast sociálních věcí.
.
Libor Rouček působil v Evropském parlamentu ještě před vstupem ČR do Unie jako vedoucí delegace ČSSD. V prvních volbách do EP v roce 2004, které se již týkaly také České republiky, byl zvolen europoslancem. Od listopadu roku 2006 zastával v EP funkci 1. místopředsedy Zahraničního výboru a náhradníka Rozpočtového výboru. Uplatnil se rovněž jako člen Delegace pro vztahy s Íránem a Delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou.

V červnu letošního roku obhájil Rouček ve volbách svůj post europoslance pro další pětileté období a na první plenární schůzi nově zvolených evropských legislativců byl v polovině července zvolen jedním ze 14 místopředsedů Evropského parlamentu.