"Eurovize byla v České republice hodnocena velmi negativně a provázel ji divácký nezájem, který byl s každým dalším ročníkem zřetelnější. Další účast pro nás neměla význam, protože pořad měl velmi nízkou sledovanost a odborná kritika se shodla na tom, že jeho kvalita byl velmi špatná," uvedl Šticha. Eurovize se podle něj v České republice minula účinkem, protože se jedná o formát, který v dnešní době působí zastarale. "Naším cílem bylo prezentovat domácí hudební interprety v zahraničí, což se ukázalo jako neúčinné. Nyní se budeme snažit najít jiný způsob, jak tyto snahy efektivněji naplnit," dodal mluvčí ČT.

Česká televize do svého programu neplánuje v následujícím roce zařadit ani přenosy evropského finále bez účasti domácího interpreta. "Když se na Eurovizi nikdy nedíval ve chvíli, kdy v ní soutěžili čeští hudebníci, je zřejmé, že bez domácí účasti by byl zájem ještě podstatně nižší," zhodnotil sledovanost Eurovize Šticha.

Poprvé se Česká republika Eurovize zúčastnila v roce 2007, kdy diváci v národním kole vybrali skupinu Kabát s písní Malá dáma. Domácí rockeři však v semifinále v Helsinkách obdrželi jediný bod a skončili poslední. O rok později z národního kola postoupila Tereza Kerndlová se skladbou Have Some Fun. Ta sice získala v Bělehradě devět bodů, ale k postupu do evropského finále to zdaleka nestačilo.

Letos Česká televize využila práva nominovat sama národního zástupce, jímž byla romská skupina Gipsy.cz a její píseň Aven Romale. Čeští interpreti však evropské publikum nezaujali ani tentokrát, kdy v hlasování nezískali jediný bod. Za celou tříletou účast České republiky v Eurovizi tak domácí píseň nepostoupila ze semifinálových kol.

Podle některých názorů úspěch v Eurovizi spíše než na hudební kvalitě závisí na geografickém umístění země. V hlasování totiž nelze volit domácího interpreta a diváci tak posílají hlasy účastníkům ze spřátelených sousedních zemí. Tradičně silné postavení v soutěži tudíž mají země bývalého Sovětského svazu a Jugoslávie. Západoevropské státy jako Německo, Francie, Velká Británie nebo Irsko naopak často zůstávají na spodních pozicích žebříčku.