„Jsem rád, že se podařilo nalézt podporu pro schválení novely. Oproti původnímu návrhu, který v loňském roce schválila vláda, byla finální verze dnes podpořená v senátu upravena a doplněna celkem čtyřiašedesáti pozměňovacími návrhy,“ uvedl ministr zemědělství Jakub Šebesta.

Podle Vorlíčka je podstatnou součástí novely zakotvení systému kontrol podmíněnosti (takzvaného systému cross-compliance) v českém zákonodárství. „To je pro ČR jakožto členský stát Evropské unie povinné. V opačném případě by Česká republika nemohla nadále využívat dotační prostředky EU,“ zdůraznil Vorlíček.

Podle novely budou přitom kontroly správného hospodaření (cross – compliance) provádět Státní veterinární správa ČR (SVS), Státní rostlinolékařské správa ČR (SRS), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), Česká plemenářská inspekce (ČPI), Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Ústav pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL). Uvedené organizace budou výsledky svých šetření poskytovat Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF), který v případě pochybení zemědělců může rozhodnout o krácení či odebrání dotací.

Podle Michala Pospíšila, poradce předsedy zemědělského výboru parlamentu Jiřího Papeže, bude ale znamenat ukotvení kontrolní činnosti dozorových orgánů v zákonu nárůst byrokracie pro zemědělské podnikatele. „Návrh rozšiřuje dosavadní kontrolní roli SZIF o další organizace, takže vzniká duální systém odpovědnosti za kontroly. Uzákonili jsme systém, který například v sousedním Německu před třemi roky opustili,“ tvrdí Pospíšil.

Podle Vorlíčka novela například rozšiřuje evidenci využití půdy s ohledem na nutnost zavedení nové evidence krajinných prvků a evidenci objektů sloužících k chovu hospodářských zvířat. Mění se také výčet zemědělských kultur podle legislativy EU a zavádí se možnost obnovy travního porostu. Nově budou také evidovány objekty sloužící k chovu hospodářských zvířat. Novela zpřesňuje podle mluvčího i činnost ministerstva „zejména v oblasti dotační, pěstování geneticky modifikovaných odrůd a oblasti kontrolní“.

„Přijetím novely dochází také ke změnám v některých souvisejících zákonech. Snižuje se o polovinu výše pokut za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob nebo částka za změnu zápisu osobních údajů v evidenci zemědělského podnikatele z původních 500 korun na 100 korun,“ uvedl Vorlíček.

Podle Pospíšila ale novela také přinese zvýšení nákladů na provoz kontrolních organizací. „Všechny musí totiž zavést nové informační systémy, takže zákon přinese výhodu především poskytovatelům informačních technologií,“ předpokládá poradce šéfa zemědělského výboru.