Proti změně z 57 přítomných senátorů nehlasoval nikdo, ruku pro novelu zvedlo 49 členů horní komory.

V praxi se často stává, že organizátor oznámí shromáždění v pátek. Úřad má pak na rozhodnutí pouze jediný pracovní den, aby o případném zákazu shromáždění rozhodl, protože v sobotu a neděli úřady nepracují. V případě, že se k víkendu přidá ještě státní svátek, nemá obec šanci dostatečně posoudit, zda je shromáždění vhodné povolit.

Při projednávání novely ve sněmovně poslanec Marek Benda vysvětlil, že to byla jediná změna, kterou bylo možné udělat. "Dává úřadům možnost zareagovat na shromáždění, která by mohla být v rozporu s ústavním pořádkem," řekl tehdy. Do budoucna by se Benda neostýchal omezovat shromažďovací právo i více v případě shromáždění, která by omezovala práva a svobody jiných. "Nemůžeme kvůli pár extremistům sahat na podstatu lidské svobody shromažďování, a tento zákon umožní lépe preventivně reagovat na nežádoucí setkání extremistů," dodal.

Ve sněmovně však zaznívaly i hlasy, že může jít o porušování politických práv lidí. To však odmítá poslanec ČSSD Jeroným Tejc, který tři pracovní dny nevnímá, jako ohrožení demokracie. Podle jelo slov je však novela pouze prvním krokem. "Druhý je vytvoření poradenského centra obcím, které nejsou schopny mít vždy k dispozici veškeré informace, a to i z bezpečnostních složek. Obce by tak byly schopny posoudit nebezpečnost shromáždění dávno před tím, než se koná a nebude tak docházet k situacím, kdy budou tato shromáždění rozpouštěna," poznamenal Tejc.