Statut kardiovaskulárního centra získá jen také zdravotnické zařízení, které poskytuje nepřetržitou 24hodinovou péči v oborech: kardiologie, kardiochirurgie, angiologie, cévní chirurgie a intervenční radiologie.

Musí ovšem zajišťovat i další medicínské obory, jakými jsou zobrazovací metody, vnitřní lékařství, chirurgie, anesteziologie a resuscitace, klinická biochemie a mnohé další. Jejich přesný výčet uvádí ministerstvo v předpisech. Zařízení musí být současně schopno poskytovat dětskou kardiologii a dětskou kardiochirurgii včetně pediatrie.

"Jedině koncentrací této péče lze dosáhnout toho, aby pacientům byla poskytována nejkvalitnější péče," tvrdí ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Vzhledem k tomu, že onemocnění srdce velmi úzce souvisí s nemocemi cév, Jurásková chce, aby síť kardiologicko-kardiochirurgická byla co nejúžeji propojena se sítí angiologicko-angiochirurgickou a s pracovišti intervenční radiologie.

Ministerstvo předepisuje také minimální počet zákroků, které centrum musí splnit. Ročně musí mít minimálně 500 hospitalizací, 3000 ambulantních vyšetření, 3000 echokardiografických vyšetření, 300 kardiochirurgických operací a 200 katetrizací. Kromě výuky lékařů musí současně provádět výzkum. Pro získání statutu centra ministerstvo předepisuje i technickou vybavenost, u určitých přístrojů prodlužuje lhůtu na vybavenost ze dvou na čtyři roky.

Pokud pracoviště nesplňuje některé z daných kritérií, ministryně Jurásková podotýká, že musí jít o méně podstatná kriteria, může být do sítě zařazeno s tím, že se mu uloží lhůta dvou let na odstranění nedostatků. Pokud se tak nestane, nebo zařízení přestane splňovat některá kritéria, ministerstvo statut odejme.

Ministerstvo zdravotnictví tímto způsobem pokračuje v centralizaci lékařské péče. Už dříve vytvořilo síť onkologických a traumatologických center.