"Odmítnutím dovolání u Nejvyššího soudu tak trest uložený soudem prvního stupně zůstává v platnosti," upřesnil Knötig.

Podle závěru soudu Martin H. dne 19. 4. 2006 po 16. hodině na přesně nezjištěném místě zastřelil ranou do týla muže, kterému podle písemných dokladů dlužil 3 219 000 korun. "Pachatel navíc vraždou sledoval i majetkový prospěch, protože tak chtěl získat osobní auto VW Passat, patřící poškozenému. Tělo zastřeleného muže pak schoval v garáži v Trýbově ulici v Brně, kde ho po roce a půl našli policisté," popsal vraždu Knötig.

Proti pravomocnému rozhodnutí vrchního soudu podal Martin H. dovolání k Nejvyššímu soudu a namítl, že soudy jednání popsané ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně nesprávně kvalifikovaly jako trestný čin. "Podle jeho názoru z provedeného dokazování nelze bez porušení principu presumpce neviny dovodit ani to, že by byl obviněný pachatelem trestného činu vraždy, natož jeho úmysl se tohoto činu dopustit. Rozhodnutími soudů tak podle názoru obviněného bylo porušeno právo na spravedlivý proces," řekl Knötig.

Nejvyšší soud ovšem podle slov mluvčího shledal, že z obsahu rozhodnutí soudů obou prvoinstančních stupňů je zřejmé, které skutečnosti vzaly za dostatečně prokázané. Závěry soudů tak vyplývají z provedeného dokazování. "Důkazy provedené soudy, hodnocené v souhrnu i jednotlivě, vedly ke zjištění skutkového stavu, o němž nebyly důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí soudů," zdůraznil Knötig.

Dodal, že Nejvyšší soud nesouhlasil ani s námitkou obviněného, že soudy své závěry o jeho vině postavily převážně na výpovědi utajeného svědka. "Proto Nejvyšší soud dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné," zdůraznil Knötig.