Poslanci sociální demokracie Františku Bublanovi se nezamlouvá systém vzdělávání, který vytvořil bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS). "Snížil základní vzdělání policistů na šest měsíců, a to je málo. Je nutné to vrátit do původního vzorce, tedy na devět měsíců," uvedl Bublan. Přiznává, že novým systémem se řeší nedostatek policistů, do praxe se dostanou rychleji, ale jejich úroveň je diskutabilní.

Podobný názor mají i komunisté. „Po absolvování tak krátkého vzdělávacího programu nejsou schopni sloužit a podepisuje se to na jejich práci," tvrdí poslanec Zdeněk Marsíček (KSČM).

"Ano, policisté mají základní vzdělání pouze šest měsíců, ale toto vzdělání pokračuje kontinuálně po celou dobu jejich aktivní služby například formou seminářů. Dříve to bylo pouze devět měsíců základního vzdělání a konec," reagoval na námitky Langer. Exministr vnitra se domnívá, že k lepší práci policistů povede pouze jejich celoživotní vzdělání a specializace.

S Langrem souhlasí i předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. "Policejní vzdělání by mělo být krátké a intenzivní. Zájemce by takzvaně naučilo být policisty," řekl. Mohou se podle jeho slov vést debaty o tom, jak dlouhé má být základní vzdělání, tvrdí ale, že Langrova koncepce je správná. "Policisté se musí po základním vzdělání specializovat a vzdělávat po celý zbytek kariéry," řekl Svoboda. Argumentoval tím, že například pro kriminalistu je zbytečné, aby se do velkých detailů učil dopravní zákon. "Důležité je také motivovat policisty, aby si doplnili všeobecné studium na policejní akademii o vysokoškolské tituly," uzavřel.