"V tuto chvíli nemáme indikace, že by Kanada takový krok chystala. Je ale možné, že se víza nakonec objeví. Možnost takového vývoje se ale v posledních dnech snížila. Existuje celá řada nástrojů, která by dokázala kontrolovat příliv českých obyvatel do Kanady. Například podobným stylem, jako má Česká republika upraven bezvízový styk s USA," uvedl Kohout.

Kanada o zavedení víz uvažuje poté, co opět stoupl počet českých žadatelů o azyl na jejím území. Do Kanady létají hlavně čeští Romové, kteří si v tuzemsku stěžují na diskriminaci.

Za zmírněním postoje Kanady k vízům pro Čechy může podle Kohouta jasně deklarovaný český postoj i to že Česká republika dokázala na svou stranu získat Evropskou komisi. S Kanadou totiž tento týden jednal předseda Komise José Manuel Barroso.

Dalším faktorem pak může být i to, že se čeští žadatelé o azyl se z Kanady začali vracet i to, že jejich počet zase začal v minulých dnech klesat. "Máme informace, že se jedná o 25 procentní pokles," řekl Kohout.

Dodal, že kdyby se Kanada přesto rozhodla víza zavést, jednou z podmínek bude obnovení konzulárního úseku kanadské ambasády v Praze. Češi by totiž museli pro turistická víza až do Vídně, v Praze je teď není možné získat.

Česko by se také mohlo bránit tím, že by oslovilo Evropskou unii, aby Kanadě oplátkou zavedla také víza, a to pro vstup do všech 27 evropských zemí. "Umožňuje to takzvaná klauzule solidarity. Pokud by se na ní státy neshodly, mohla by se Česká republika obrátit na Evropský soud a ptát se, proč ji státy nedodržují," doplnil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Kohout řekl, že Česko má v záloze i tento plán, k vyhrocení situace až ke klauzuli solidarity nebo soudu podle něj ale nedojde.

Schwarzenberg také podotkl, že by případná dohoda na vízech pro Kanadu v celé sedmadvacítce států dokázala skvěle prověřit schopnost Evropské unie zastat se i menších států. "To by se také mohlo odrazit v jednání o Lisabonské smlouvě," uzavřel Schwarzenberg.