Juraj Herz před projekcí divákům objasnil název svého filmu. Se zkratkou T.M.A. údajně poprvé přišla americká distribuční společnost, jejíž představitelé nechápali původní význam českého slova tma. Režisérovi se tento nápad zalíbil a v anglickém slovníku poté vyhledal výrazy, které by mohla zkratka T.M.A. skrývat. Výsledkem jeho snahy byl název The Mysterious Address (Mysteriózní adresa).

"V podstatě jsem nechtěl, aby se to jmenovalo Tma. Navrhoval jsem například titul Zpěv mrtvých dětí. Ale mysteriózní adresa nakonec sedí, protože dům, ve kterém se příběh odehrává, nemá ani název ulice ani číslo," dodal režisér k názvu svého nového filmu.

Hororový snímek T.M.A. na karlovarský festival doprovodila početná tvůrčí delegace zahrnující herce Lenku Krobotovou, Ivana Fraňka, Malgorzatu Kozuchowskou, Dagmar Součkovou, Terezu Němcovou, Zuzanu Kronerovou, Michala Dlouhého i scénáristu Martina Němce, který je zároveň autorem hudby.

Režisér Juraj Herz se po letech vrátil ke svému oblíbenému filmovému žánru psychologického hororu. V centru jeho filmu T.M.A. je mladý hudebník Marek, který se chce v opuštěném domě věnovat malování obrazů. Budova má však tajemnou historii a hlavní hrdina zde začíná podléhat temné energii.

Marka začnou postupně ovládat výjevy z minulosti a proniká do tragických událostí z období druhé světové války. Při hledání pravdy hraje důležitou roli jeho psychicky narušená sestra, která jej v dětství přivedla do tajemné místnosti ve sklepě, v níž se kdysi odehrály děsivé scény.

Juraj Herz se zapsal do dějin české kinematografie především hororem Spalovač mrtvol, který vytvořil v roce 1968. V období normalizace natočil filmovou adaptaci Petrolejové lampy podle románu Jaroslava Havlíčka, drama Morgiana, komedii Holky z porcelánu, snímek Den pro mou lásku, pohádku Panna a netvor nebo válečné drama Zastihla mě noc.