Na mezinárodní premiéru slovenského dramatu Pokoj v duši přišel režisér na pódium Velkého sálu hotelu Thermal s ruksakem: Já jsem přátelům, kde vznikal tento film, v obci Čierny Balog na středním Slovensku něco důležitého slíbil. Oni mě vyzbrojili do Karlových Varů třemi základními věcmi," řekl Balko a postupně vyndal malinovici, štangli salámu a nůž. Svůj snímek označil za "československý", protože se na něm ve velké míře podíleli také čeští spolupracovníci. Poté na jevišti přivítal dva hlavní herecké představitele- Romana Luknára a Attilu Mokose, kameramana Martina Štrbu, dramaturgyni Janu Skořepovou, její sestru, výkonnou producentku Veroniku a producenta Jána Kováčika. Debutující režisér se také přiznal, že je mu 44 let a je na letošním 44. ročníku festivalu zcela poprvé.

Slovenský film Pokoj v duši lze zařadit do žánru venkovského dramatu. Scenárista snímku Jiří Křižan si tento styl vyzkoušel již při práci na snímku Je třeba zabít Sekala. V centru příběhu stojí čtyřicátník Tono, který je propuštěn z vězení, kam byl umístěn za krádeže a podvody. Po pěti ztracených letech, která strávil za mřížemi, se snaží o návrat do běžného života. Postupně naráží na několik překážek- čelí odcizení se svou manželkou, poznává nevlastního syna, je zcela bez peněz a nikdo jej nechce zaměstnat. Tono stojí na hranici mezi počestným a slušným životem a pohodlném, ale ilegálním způsobu existence. Jeho přátelé: farář, obchodník a podvodník mu (ne)pomáhají na cestě za novým životem.

Filmaři se v tomto dramatu snaží zachytit vnitřní konflikt hlavního hrdiny, venkovské prostředí na Slovensku i význam minulosti, před kterou nelze nikdy uniknout.