Návrh vlajky či znaku, kterou si obec nechá zhotovit na základě pověstí, které kolují mezi pamětníky či kterých se lze dopátrat na zažloutlých stránkách kronik a které se váží k danému místu, musí nejprve schválit zastupitelstvo. Už jenom samotná tvorba budoucích obecních symbolů však není ničím jednoduchým. Platí totiž pravidlo, že vlajka musí svým vyhotovením vycházet ze znaku. "Vlajka je vlastně zjednodušením znaku. Vychází to ze skutečnosti, že znak máte na pevném podkladě a může tak být složitější, kdežto v případě vlajky musíte počítat s tím, že bude někde viset a působením větru se tak různě kroutit, takže detaily stejně neuvidíte," vysvětluje Nováková.

Nemají-li zastupitelé s návrhem obecního symbolu problém, nic už nebrání tomu, aby se jím začali zabývat členové podvýboru pro heraldiku a vexiologii, který je jedním z orgánů Poslanecké sněmovny. Zaslat poslancům návrhy však nestačí. "K návrhu symbolů musí být přiloženo odůvodnění, proč by měl být znak či vlajka vyveden právě v tomto vyhotovení, tedy proč by na něm měla být například jabloň, která má ve své koruně právě devět jablíček," pokračuje Nováková.

Podvýbor se posléze zabývá oprávněností takových odůvodnění. Ještě před tím, než se však sejdou jeho členové, putuje dokumentace k odborníkům, kteří se zabývají vlajkami a znaky - vexiologům a heraldikům. Právě na nich je probrat se historií a zjistit, zda si představitelé obce nevymýšlejí a zda je vůbec jejich návrh realizovatelný. "Stalo se nám i to, že obec chtěla mít na vlajce prehistorickou sekeru, o které se tradovalo, že se na jejím území našla. Po podrobném zkoumání však vyšlo najevo, že takový nález nebyl nikdy učiněn," vzpomíná Nováková.

O tom, zda byla obec se svou žádostí úspěšná, se její představitelé dozvědí z dopisu, který obsahuje usnesení o udělení vlajky či znaku. Úsilí obcí při získání symbolů, které je z jejich pohledu záležitostí prestiže, završí slavnostní akt v historických prostorách Poslanecké sněmovny na pražské Malé Straně, kde se nakonec sejdou všichni starostové obcí, aby z rukou jejího předsedy převzali dekret, kterým je udělení symbolů stvrzeno.

Slavnostní akt předávání dekretů se koná ve zhruba tříměsíčních intervalech a z možnosti oficiálně používat svou vlajku či znak se pokaždé raduje kolem 80 až 100 obcí. Výjimkou byl poslední ceremoniál, který se uskutečnil ve čtvrtek a na kterém dekrety pro své obce převzalo pouhých 25 starostů. "Začaly prázdniny a krátce po nich přijdou volby, takže jsme nechtěli čekat na to, zda se sejde víc úspěšných žádostí, a riskovat tak, že by těm obcím, které už mají schvalovací proces za sebou, předání dekretů zhatilo odlišné povolební uspořádání ve sněmovně a jejích orgánech, tedy i v našem podvýboru," objasňuje Nováková.

Zatímco znaky se používají od 16. století, vlajkami se české a moravské obce mohou pyšnit o něco kratší dobu, začaly se totiž používat až o tři století později.

Obecní symboly jsou v České republice oficiálně udělovány od roku 1992 na základě zákona o obcích, který poslanci schválili těsně po revoluci v roce 1990.

Vlajku či znak smí jako svůj oficiální symbol používat 3480 obcí. Vlajkou se přitom může pochlubit 3426 z nich, udělení znaku se již dočkalo 3071 obcí.