"Česká kinematografie potřebuje nějaký stimul, ale je to byznys jako každý jiný," prohlásil v České televizi exprémiér a předseda ODS Mirek Topolánek.

Stínový ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD) s Topolánkovým názorem souhlasil v tom, že jde - stejně jako v jiném průmyslu - o byznys. Na rozdíl od Topolánka ale dává podle svých slov přednost maďarskému modelu, který navrací 25 procent z daní filmařům. "Mně připadá systém přímé dotace daleko lepší, než daňové vratky," reagoval Topolánek, který upřednostňuje filmařskou politiku Německa.

Daňové pobídky pro zahraniční filmové zakázky a zákon o české kinematografii je podle filmařů nutné oddělit. "Vzhledem k tomu, že nyní Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie získává 100 miliard korun ze státního rozpočtu a díky novele o digitalizaci 150 milionů korun do roku 2011, je nutné rychle řešit otázku zahraničních štábů," uvedl v pořadu předseda Asociace producentů v audiovizi (APA) Pavel Strnad. S tím souhlasil rovněž ředitel České filmové komory Petr Mošna.

Podle spoluautorky zákona o kinematografii a ředitelky odboru médií a audiovize ministerstva kultury Heleny Fraňkové jsou spornými místy v zákoně financování státního fondu kinematografie. "Objem peněz, který státní fond potřebuje, je zhruba 300 milionů korun ročně," uvedla Fraňková. Dalším sporným místem podle Fraňkové je přijetí zákona na podporu národní kinematografie. "Zákon je v nějaké fázi, bude zpracována koncepce a tam budou nastíněny možnosti, které jsou," prohlásila Fraňková a doplnila, že nová koncepce má být předložena vládě v září.