Režisér Abdolreza Kahani o Křišťálový globus usiluje s komorním dramatem Dvacet zachycujícím problémy íránské společnosti, které se na první pohled jeví nepodstatnými. Podklady pro svůj snímek režisér odpozoroval ze skutečnosti: "Můj film je odrazem reality. Všiml jsem si, že v Íránu smutek převažuje nad radostí, což jsem zapracoval do scénáře. Chtěl jsem zachytit, jak dny plynou, aniž bychom si uvědomili jejich cenu."

Kahani v Karlových Varech také zmínil, jak obtížné je v Íránu filmy natáčet. Podle něj zdejší kinematografii silně ovlivňuje cenzura, a systém dotací, který zvýhodňuje filmaře nekriticky se vyjadřující k politické situaci v zemi. Sám Abdolreza Kahani má s cenzurou zkušenosti. Jeho dva předchozí snímky byly v Íránu zakázány a místní kina je nikdy neuvedla. Výjimku dostal až s filmem Dvacet, který karlovarský festival uvádí v mezinárodní premiéře.

K současné situaci v Íránu se režisér nechtěl příliš vyjadřovat a tiskovou konferenci zakončil všeříkajícími slovy: "Diváci říkali, že můj film je příliš temný a zahořklý. Kdybych jej natočil až teď, byl by ještě mnohem temnější."

Název filmu Dvacet odkazuje na počet dní, které zbývají do uzavření neprosperující jídelny, v níž se převážně konají smuteční hostiny. Pětice zaměstnanců se však nechce s osudem stravovacího zařízení smířit a jeho uzavření se pokusí vlastními silami zabránit.