Rychetský přiznal, že se nezajímá o to, zda senátoři úmyslně otálejí s žádostí k Ústavnímu soudu a zda jde tedy pouze o zdržující taktiku. Domnívá se spíš, že stále nemají hotový návrh žádosti. "Měl jsem spíš pocit, že nemají argumenty, že nemají ten návrh," řekl Rychetský.

Souhlasí s tím, že Ústavní soud může být v rámci procesu ratifikace Lisabonské smlouvy zneužíván pro zdržování. Uvedl však, že soud si za tuto situaci v podstatě může sám, protože již jednou se Lisabonskou smlouvou nezabýval v jejím celku, ale umožnil zabývat se pouze určitými částmi. "My jsme v podstatě avizovali, že se budeme Lisabonskou smlouvou zabývat jen v tom rozsahu, v jakém je dokument argumentačně napaden. Tím jsme si v podstatě ulehčili situaci," dodal Rychetský.

Podle předsedy tak soud vytvořil prostor, v němž se na něj mohou v otázce Lisabonské smlouvy obracet všichni, kdo k tomu mají kompetenci a mají třeba jen částečné námitky, a to až do doby, než prezident smlouvu svým podpisem zpečetí.

Klaus by podle Rychetského měl zaujmout transparentní a zásadní pozici a dohodnout se se senátory, dokdy se svým podpisem pod Lisabonskou smlouvu hodlá otálet. Měl by tak respektovat to, že senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud, ovšem neměl by být benevolentní a dovolit senátorům zbytečné protahování procesu. Podle Rychetského je tento krok nezbytný nejen pro českou veřejnost, ale i pro evropské partnery, protože se jedná o multilaterální smlouvu.

To ovšem není příliš pravděpodobné, protože prezident sám několikrát jasně avizoval, že on bude rozhodně poslední, kdo svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu připojí. Netají se přitom tím, že stále doufá, že ratifikace Lisabonské smlouvy bude zastavena a smlouva tak nevstoupí v platnost. "Doufám, že tomu někdo udělá stop," řekl Klaus v pondělí.