"Rozhodnutí německého ústavního soudu bylo očekávané," reagoval na vývoj ratifikačního procesu v Německu poslanec ČSSD Jan Hamáček. Nyní očekává, že v nejbližší době Lisabonskou smlouvu podepíše německý prezident Horst Köhler.

Hamáček má za to, že je výsledek jednání německého ústavního soudu dalším velmi výrazným impulsem pro všechny členské státy Evropské unie, které evropskou reformní smlouvu ještě neratifikovaly. "Prezident Klaus by proto už neměl dále s podpisem otálet a Lisabonskou smlouvu by měl ratifikovat," připomenul poslanec, že pod smlouvou stále chybí podpis české hlavy státu. "Ovšem podle mne bude prezident Klaus své rozhodnutí i nadále protahovat," dodal.

Rozhodnutí německého ústavního soudu přivítala také místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. "Tento výsledek znamená, že proces ratifikace má pokračovat i nadále," sdělila agentuře Mediafax. "Musím ovšem konstatovat, že nevěřím, že rozhodnutí z Německa bude znamenat podepsání smlouvy v České republice prezidentem Klausem," uvedla poslankyně, která je přesvědčena, že český prezident vyčká s ratifikací Lisabonské smlouvy až výsledek říjnového referenda v Irsku.

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) připomenul, že ratifikační podmínka německého ústavního soudu vztahující se k přijetí zákona, který německému parlamentu dá větší podíl na rozhodování, je shodná s tou, kterou už přijaly obě komory českého parlamentu. "Jde o posílení pravomocí a u nás s tím také nebyl problém. Očekávám proto rychlé schválení," poznamenal.

Stejně jako jeho stranická kolegyně Šojdrová, ani místopředseda Senátu nevěří v brzký podpis smlouvy ze strany prezidenta Klause. "Obáváme se, že se tak nestane a pan prezident bude i nadále vyčkávat," sdělil Pithart.

Německý ústavní soud v úterý rozhodl, že Lisabonská smlouva o Evropské unii je v souladu s německými zákony. Soud však pozastavil ratifikaci dokumentu a podmínil ji posílením pravomocí německého parlamentu.

Německo je jednou ze čtyř zemí Evropské unie, které ještě nedokončily ratifikaci Lisabonské smlouvy. V Polsku a v Česku se čeká na podpis prezidenta. V Irsku na druhé referendum, které se uskuteční v říjnu.