„Kauza se vrátila z Vrchního soudu v Olomouci, který ji naposledy řešil v září 2008. Zdeněk Svěrák žaluje Bauhaus kvůli zásahu do autorských práv reklamou společnosti Bauhaus,“ uvedla dříve pro agenturu Mediafax mluvčí brněnského krajského soudu Miroslava Sedláčková.

Nejvyšší soud v dubnu 2007 zrušil verdikty Krajského soudu v Brně z prosince 2005 a Vrchního soudu v Olomouci ze září 2006, podle kterých společnost Bauhaus zneužila v reklamě slova písně Dej cihlu k cihle, a poškodila tak autorská práva Zdeňka Svěráka. Naposledy kauzu řešil Vrchní soud v Olomouci, který ji poslal k novému rozhodnutí ke krajskému soudu do Brna. Řetězec Bauhaus se měl podle krajského a vrchního soudu Svěrákovi omluvit a zaplatit mu jako zadostiučinění 200 tisíc korun jako odškodné. Podle žalobce Bauhaus využil část textu písně Dej cihlu k cihle k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot a na 211 reklamních plochách uvedla v září 2004 slogan "upeč...třeba zeď". Svěrákův text pak zní: "upeč třeba chleba, postav třeba zeď".

Krajský soud v Brně rozhodl a Vrchní soud v Olomouci potvrdil, že společnost Bauhaus musí zaplatit Zdeňku Svěrákovi částku 200 000 korun a současně uveřejnit na vlastní náklad v celostátním denním periodiku omluvu ve znění: “Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. Panu Zdeňku Svěrákovi, autoru textu písně „Dej cihlu k cihle“ se omlouváme. Bauhaus, k.s.“.

Nejvyšší soud však rozhodl, že si soudy musejí vyžádat další odborné posudky. Jádrem sporu je, zda slogan použitý v reklamě splňuje, či nesplňuje znaky autorského díla. Podle advokátů Bauhausu je smysl i dopad užitého spojení zcela bez souvislostí a naprosto odlišný od znění písně a významu jejího textu.