Řidičem byl Petr Neisser, který byl za to, že v listopadu 2006 po nehodě Karla Pravce, který mu propadl do zadní části vozu, odvezl do lesa a tam ho bez pomoci zanechal, odsouzen a odpykává si dvanáct let vězení. Soud jeho čin vyhodnotil jako pokus o vraždu.

Rodina Pravcových proto považuje za absurdní, že by za poničení vozu způsobené nárazem těla jejich syna do kufru auta měli platit. Pavel Šimon je však jiného názoru: "Auto jsem měl půl roku zadržené. Pak jsme ho chtěli prodat v dražbě. Média ale vůz vyfotila na odstavném parkovišti i s SPZ, a tak jsme museli od dražby odstoupit," tvrdí Šimon. Vůz prý jeho firma pořídila za 600 tisíc a po opravě ho prodala za 250 tisíc. Navíc odsouzeného Neissera považuje Šimon za jednoho ze svých nejlepších řidičů a podle posudku znalců nejel ve chvíli střetu více než padesát kilometrů za hodinu. I podle svědectví Neisserovy spolujezdkyně se před nimi cyklista zjevil náhle tak, že se mu nebylo možné vyhnout. Podle znalců by musel jet méně než 38 kilometrů v hodině, aby střetu zabránil.

Obhajoba při minulých líčeních zpochybnila pravost dokumentů předloženého žalobou. Samosoudkyně Krejčířová nechala vypracovat nový znalecký posudek, který bude právě při úterním líčení předložen. Poté by měla již vynést verdikt.

"Představte si, že se vybouráte se služebním vozem vašeho zaměstnavatele, a policie nehodu nevyšetří tak, aby pojišťovna mohla konat," uvedl před začátkem jednání soudu majitel poničeného vozu Pavel Šimon.

Stížnost na nepřiměřenost, přílišnou tvrdost a exemplárnost trestu, podanou Petrem Neisserem, odsouzeným na 12 let za ublížení na zdraví a pokus o vraždu, odmítl před časem Ústavní soud v Brně. "Stěžovatel bezpochyby byl přinejmenším srozuměn s tím, že poškozenému hrozí smrt. Obecné soudy respektovaly právní úpravu a vyšly z kritérií zajišťujících uložení spravedlivého trestu, to znamená trestu adekvátního spáchaným trestným činům a osobnosti jejich pachatele," uvádí se v usnesení senátu, kterému předsedala soudkyně zpravodajka Ivana Janů.