K původní podpoře pro 80 MAS přidává podle Vorlíčka ministerstvo zemědělství dalších 32, pro které se našlo přibližně 750 milionů korun v kapitole pozemkových úprav. „Pozemkové úpravy nadále zůstávají jednou z priorit Programu rozvoje venkova. Tímto krokem ale ministerstvo zemědělství upřednostnilo zlepšování kvality života na venkově a rozvoj komunální spolupráce prostřednictvím sítě MAS, které mají pokrýt celé území České republiky. Význam programu Leader, do kterého MAS spadají, zdůrazňuje EU dlouhodobě,“ uvedl Vorlíček. Kvůli trvalému převisu zájmu o rozvojové projekty MAS nad finančními možnostmi pro ně navrhl ministr zemědělství Petr Gandalovič (
„750 milionů pomůže rozvoji dalších malých obcí. Je také jednou z možností, jak posílit obecní rozpočty, které Evropská komise připravila o peníze z daně z přidané hodnoty, když dodatečně prohlásila, že odpočet DPH u projektů v rámci programů rozvoje venkova nepovažuje za způsobilý výdaj,“ vysvětluje Gandalovič. Kvůli tomu přišly obce o peníze, s nimiž ve svých rozpočtech počítaly. Jak již Mediafax dříve informoval, výdaje na realizaci pozemkových úprav bude podle ministerstva možné vrátit prostřednictvím takzvaného Barrrosova balíčku – finančních prostředků určených na řešení ekonomické krize, které může každý stát využít podle vlastního uvážení.
Podle informací Mediafaxu ale není vina na straně Evropské komise, ale naopak na straně ministerských úředníků, kteří si způsobilost výdajů v případě DPH špatně vyložili. Kromě toho byl monitorovací výbor Programu rozvoje venkova při schvalování přesunu peněz nekompletní.
Návrh ministerstva rozhodně nemá podporu Asociace soukromých zemědělců ČR ani Svazu vlastníků půdy ČR. Jeho předseda František Janda již pro Mediafax konstatoval, že SVP považuje omezení zdrojů na pozemkové úpravy za porušení práv vlastníků půdy, o kterém bude referovat prostřednictvím evropské organizace vlastníků půdy v Bruselu. V ČR totiž podle jeho slov nemůže několik milionů drobných vlastníků nakládat se svým majetkem, neboť nevědí, kde přesně leží jejich pozemky.
Právě identifikace pozemků, jejich scelení a zpřístupnění a zároveň vybudování místních protipovodňových opatření je hlavním cílem komplexních pozemkových úprav. Podle Jandy jsou přitom z celkové rozlohy přes čtyři miliony hektarů zemědělské půdy provedeny pozemkové úpravy pouze na 15 procentech těchto ploch.
